Slepá láska
Věřil jsem, že můj nápad je dobrý a jeho čas
přijde. Musel jsem si ale počkat zatraceně dlouho 4 roky. S
dalšími dvěma kamarády
jsme vymysleli unikátní systém bezdrátového ovládání svítidel.
Unikátnost našeho systému spočívá nejen v elektronických obvodech,
které byly na míru vyvinuty, ale také ve skvělém designu, na
kterém pracovali špičkoví lidé z oboru. Firma rostla a bylo jasné,
že sami na to nebudeme stačit.
Růst poptávky po našich produktech má na svědomí postupné bohatnutí
české společnosti a touha lidí po věcech, které nemá každý.
Každý chce být moderní, mít praktické věci, které zajišťují odlišení
a prestiž. A přesně to náš produkt nabízí usnadňuje ovládání
svítidel v celém bytě a přináší unikátní design. Předpoklady
se prokázaly - není jediný důvod, proč nebýt úspěšný.
Ve firmě jsme začínali jen tři. Spolupracujeme sice s celou
řadou externích spolupracovníků a brigádníků, ale takhle
amatérsky nešlo dále pracovat. Poptávka po našich produktech
začala být
obrovská. Vyřizovali jsme ji s vypětím všech sil, ale začal
tím
trpět náš další rozvoj, především vývoj, propagace, prodejní
kontakty, logistika dodávek i servis. Zákazníci po nás chtěli
stále víc - začali poptávat i další zboží lampy a lustry
v designu dálkových ovladačů a návrh designu interiérů. Všechno
to byly obrovské příležitosti, sami to ale pouze ve třech
nezvládneme. Bylo jasné, že je potřeba firmu profesionalizovat
a najmout
lidi.
Byli jsme si vědomi, že kvalita lidí je pro dlouhodobý úspěch
společnosti kritický faktor. Rozhodli jsme se proto nešetřit.
Snažili jsme se na zajištění propagace, prodeje, instalací
a servisu najmout špičkové lidi, kteří budou mít velmi dobrý
výkon
a bude na ně spoleh.
Nikdy před tím jsem lidi nenajímal a tak jsem si myslel,
že naše velmi slušné finanční podmínky jsou jednoduchou
zárukou úspěchu.
Ukázalo se, že přece jen nemáme zkušenosti. Na pohovor
se nám
hlásili desítky lidí. Několikakolový kolotoč pohovorů mě
pěkně vyšťavil. Někteří lidi snad jako by ani neměli soudnost
ucházející
byl přibližně každý desátý. Stálo to hodně času i energie
a já si říkal, proč jsem raději nevyužil služeb personální
agentury
mohl jsem svůj čas strávit mnohem efektivněji. Nakonec
se vše
podařilo a my po více než třech měsících měli nový tým.
Pro firmu to bylo rozhodně zajímavé období. Přišli velmi kvalitní
a schopní noví lidé, kteří byli přínosem a oživením. S nimi
ale také přišly vyhraněné názory, návyky a svým postojem
začali ovlivňovat
dosavadní kulturu ve firmě. K motivaci naší úzké skupinky
spolupracovníků stačilo dříve to, že věříme svému nápadu a chceme
ho realizovat.
Pro nové lidi bylo potřeba nastavit motivační systém. Podařilo
se! Každý byl zainteresován na svém výkonu, výkonu svého
týmu i celé firmy. Bylo to průhledné a spravedlivé. Podařilo
se
nám podpořit týmový duch a každý věděl, jak má k úspěchu
přispět.
Nově příchozí lidé byli opravdu dobří, nejvíce jsem byl ale
hrdý, že jsme získali na místo obchodního ředitele Huga
pracoval předtím dlouho v jedné velkoobchodní firmě a měl
úžasný přehled
o trhu, zkušenosti a kontakty. A nezůstalo jen u toho.
Hugo se
vrhnul do práce s plnou vervou a využil všech předpokladů,
které měl. Prodej v České republice prudce rostl a Hugo
začal létat
po celé Evropě a nabízet naše produkty. A měl úspěch
poptávka v cizině rostla. Expedovali jsme první zakázky.
Byly to snad nejradostnější Vánoce, jaké jsem kdy měl.
Realizovali jsme spoustu zakázek, v České republice jsme
se dostali do
velkých prodejních řetězců a začali spolupracovat se
stavebními firmami.
V zahraničí jsme začali, a byla to především Hugova zásluha,
prodávat a měli jsme před sebou neuvěřitelnou šanci na
rozvoj businessu. Vánoce přišly právě v čas, protože
jsme toho měli
všichni po celém roce právě tak akorát. Ve firmě byla
otevřená a přátelská atmosféra. Věděl jsem, že Hugo žije už nějaký
čas sám. Přišlo mi smutné být na Vánoce sám - neváhal
jsme
proto
a pozval ho na návštěvu k nám domů. Hugo byl zvláštní
typ velký, charismatický chlap. Chytrý a sebevědomý. V osobním
životě ale
neměl štěstí. Po několika skleničkách vína se rozpovídal.
Říkal
mi, že se zklamal a bál se do toho jít znovu. Po další
skleničce z něj vylezlo že má novou přítelkyni! Smáli
jsme se, nechtěl,
aby to někdo věděl. Chtěl si to užít sám. Byl jsem rád,
že jsem s ním mohl sdílet tajemství. Získá energií, smysl
života
a zažije
pěkné chvíle. Když jsme se loučili, přál jsem mu odpočinek
během vánočního času a mnoho štěstí do Nového roku. Brzo
se uvidíme!
Hugo odcházel z našeho domu a jeho stopy zapadávaly sněhem
Vystřízlivění z vánočního času bylo kruté. Jak se dá
jen za několik dní zlenivět! Měli jsme nasmlouváno
dodání několika
velkých zakázek.
Museli jsme rychle zajistit výrobu, distribuci a poslat
servisní tým nainstalovat výrobky. To byly priority,
kterým jsem se
nyní věnoval. S Hugem jsem se příliš neviděl, přišlo
mi, že
v práci
moc není Jednoho dne za mnou přišel můj kolega společník
a ptal jsem mě, co je s Hugem. Nevěděl jsem co myslí
co by mělo
jako být? Říkal mi o tom, že se musí něco dít Hugo
chodí do práce pozdě a jako první odchází. Jaké jsou
prodejní
výsledky? Podívali jsme se společně do informačního
systému a zjistili,
že naše evidence vykazuje pro další období výrazně
nižší počet nasmlouvaných obchodů, ale také kontaktovaných
klientů. U domácích
firem by se to dalo vysvětlit sezónností, ale zjistili
jsme, že Hugova aktivita v oslovování zahraničních
firem výrazně
polevila.
Co se tedy děje?
Obchod je samozřejmě pro fungování firmy kritický.
Protože to nešlo nechat jen tak, promluvil jsem ještě
s druhým
společníkem, který měl na starost vývoj. Říkal mi,
že se mezi lidmi povídá,
že je Hugo v poslední době značně nespolehlivý. Takhle
to dál nešlo. Vyznávali jsme otevřenost a tak jsem
si Huga hned
zavolal.
Přišel jako vždy s úsměvem, i když se mi zdálo, že
není z našeho setkání zrovna nadšený. Nechodil jsem
dlouho
okolo horké kaše
a hned jsem začal: Hugo, co se děje? Díval jsem
se na prodejní
výsledky nevypadá to moc dobře. Hugo se zamračil
a začal mi vysvětlovat situaci. Mluvil o sezónnosti,
o tom,
jak všichni
zákazníci utratili peníze těsně před Vánocemi a teď
již nechtějí nakupovat. Ano Hugo, ale díval jsem
se také
na počet kontaktovaných
zákazníků a jsme na 30%. Můžeš mi vysvětlit proč?
A co zahraničí tam to přece před Vánocemi vypadalo
skvěle!
Hugo se na
mě nejprve dlouze mlčky podíval. A potom mluvil a
mluvil, zmiňoval,
že je přepravovaný, unavený, a že dělá, co může.
Čím víc ale mluvil, tím méně jsou ho slyšel. Padlo mnoho
argumentů,
ale
bylo
zjevné, že jen chodíme okolo horké kaše. Když k nám
Hugo přišel, byl to jeden z nejlepších lidé ve firmě.
Byl
motivovaný, zapálený
a odhodlaný něco dokázat. Dával do toho všechno
know-how, kontakty, energii i čas. Proto jsem si ho tak vážil
a chtěl jsem ho dostat
zpátky. Bylo jasné o čem mluvíme. O tom jediném,
co
se změnilo. Má novou partnerku a ta mu bere čas i
energii. Nechtěl jsem
si na nic hrát a mluvil jsem proto s Hugem zcela
otevřeně. Měl jsem
ho rád a oceňoval jeho schopnosti. Chtěl jsem mu
pomoct. Věděl to i on. Říkal, že se mu změnil život. Našel
konečně
někoho
koho má rád, chce s ním být a s kým to má smysl.
Priority jsou najednou
jinde. Už to není o tom nechat všechnu energii i
čas firmě, ale musí zbýt i na soukromí. Chápal jsem ho
lidsky jsem
ho chápal.
Taky jsem mu to řekl jenže jako ředitel firmy...
Chlape, přece kvůli ženské nezničíš svou dlouhodobě
budovanou
kariéru! Hugo
mi slíbil, že o tom se svou partnerkou promluví a
pokusí se svůj život vyvážit. Ano, prosím. Jsi můj přítel
a nejlepší obchodník
ve firmě. Můžeme společně udělat velké věci! Hugo
odešel a
já doufal. Láska je slepá, ale snad to zastínění
mysli nebude trvat
příliš dlouho.
Dali jsme se do práce. Problémy s Hugem ale nepřestávaly.
Kromě toho, že v práci moc nepobyl a neměl chuť
vůbec nikam jezdit,
jsem zjistil, že firmě dluží z poklady několik
desítek tisíc korun. Hugo si začal půjčovat od kolegů Ano,
bylo to jasné,
motivační systém fungoval jasně. Nejsou výsledky,
nejsou odměny. Peníze ale potřeboval. Nejhorší
ale bylo, že
si začali stěžovat
zákazníci. Hugo rozjednal obchody, ale nedotáhl
je. Hugova pozice je kritická ve vztahu k zákazníkům.
Jakékoliv problémy kriticky
ohrožují dobré jméno firmy. Seděl jsem doma u krbu
a
přemýšlel. Huga mám moc rád, ale ničí moji firmu.
Promluvil jsem s
ním, výsledky svého přístupu viděl jasně na odměnách,
ale náprava
nepřichází Co s tím mám udělat? Stalo se vám něco takového v praxi? Co byste poradili řediteli
společnosti? Má Huga jednoduše nahradit? Existuje cesta jak ho
motivovat a dostat zpět na původní úroveň jeho výkonu? Co bude
podle vás na Huga platit?
|
